Asmě je 38 let, má 3 dcery a syna, její ekonomická situace není dobrá. Když manžel chodil do školy, tak pomáhal u krejčího, ale po svatbě byl dlouhou dobu bez zaměstnání. Žili u manželových rodičů. Asma o tom vypráví: „Rodiče mně nadávali a s manželem se hádali. Rozhodli, že by se měl rozšířit dům a dali manželovi část dvora. Protože jsme neměli na rozšíření domu dost peněz, prodala jsem své zlato a půjčila si v bankách peníze. Přistavěli jsme dvě místnosti, cítili se fajn a neplatili nájem.
Manžel se rozhodl, že zase začne pracovat u krejčího a naučí se šít, aby si mohl zařídit svůj vlastní obchod. Po roce v něm začal pracovat; za nájem platil 5000 afs. Naše ekonomická situace ale stále nebyla dobrá; manžel nevydělal ani na pokrytí nákladů na bydlení ani na nájem.
Svěřila jsem se se svými problémy na skupině (tzv. svépomocná skupina) a členové mně poradili, abych se od manžela naučila šít a pomohla mu zlepšit finanční situaci.
Po několika měsících jsem byla schopná ušít šaty a další oblečení. Začala jsem šít pro členy naší komunity.
Když jsem dostala šicí stroj, byl manžel velmi šťastný. Začal nosit práci domů a šijeme i po nocích.
Jsme teď spokojení, se šicím strojem jde práce od ruky a jsme schopní včas splácet půjčky“.