Bohdan se nám připletl do cesty, když jsme sbírali osudy ukrajinských vojáků zraněných na těle i na duši. Vyplatilo se ho sledovat po řadu měsíců.
Do armády se Bohdan přihlásil v první den velké ruské invaze na Ukrajinu, 24. února 2022.
Nestihl utéct, ostatně, utíkat se ani v takové situaci nedoporučuje. Veden instinktem si zakryl oběma rukama obličej a tím si možná zachránil život….
24. července 2023 v ukrajinské Avdijivce na Donbase zuřily těžké boje. Rusové chtěli město zabrat za jakoukoliv cenu. Bohdan byl obyčejný pěšák, hájil pozice v první linii.
„Málo jsem se modlil,“ proběhlo mu hlavou těsně před tím, než ruská raketa dopadla na jeho stanoviště.
Opatrně otevřel oči a viděl krev, jakési cáry nejspíš masa a kusy do prostoru trčících kostí. „To jsou přece moje ruce!“ zděsil se.
„Alespoň že nohy mám celé,“ napadlo ho hned. Vstal, ale hned upadl. Střepina mu utrhla i jednu nohu. Ležel v blátě. Trvalo mnoho hodin, než se za ním dostali pod palbou zdravotníci.…
My jsme ho našli v kyjevské státní nemocnici v ulici Volodymyra Vynnychenka číslo 7. Žena ho opustila, po zranění už se mu neozvala. Maminka je velmi stará a nemocná. Žijí teď spolu v Žytomyru, v 8. patře činžovního domu. Ukrajinský stát mu umí zajistit jen ty nejprimitivnější protézy, se kterými nebude moci vzhledem k charakteru jeho zranění ani chodit, ani psát, ani se najíst. Má ale šanci.
Pokud sežene 30 tisíc dolarů (750 tisíc korun), vyrobí mu na míru „chytrou“ ruku. Alespoň jednu. Pro začátek.
Číslo účtu 544999/5500 variabilní symbol 111
Jeho celý příběh je popsán zde: https://denikn.cz/1594871/nemel-ruce-nemel-koho-hladit-ted-se-poprve-oholil-bohdan-se-odrazil-od-lahve/?ref=list